RNDr. Jiří Hejhálek
Jiří Hejhálek

osobní stránky

Zemřel Jiří George Kukla, klimatolog jdoucí proti proudu

K této smutné události došlo v sobotu 31. května 2014.

Jiří George Kukla jednoznačně patří mezi nejčestnější, nejvýznamnější a také nejvlivnější vědce českého původu všech dob. Zemřel ve věku 84 let, pravděpodobně na selhání srdce. Na svých internetových stránkách to uvádí Lamont-Doherty Earth Observatory (LDEO), jedno z pracovišť Earth Institute (něco jako fakulta geologie, hydrosféry a ovzduší) Kolumbijské univerzity v New Yorku, kde Jiří Kukla působil. Zemřel doma, v desetitisícovém městečku Suffern, necelou hodinu jízdy autem od newyorského Manhattanu, sídla této elitní univerzity.

Slov „jdoucí proti proudu“ (contrarian) použila ve smutečním oznámení již řečená LDEO a vůbec to nemyslela tak válečně, jak se to čte u nás. Protiproudnost je zde spíše kladem, bez ní nelze vybřednout z vlastní pohodlnosti. Protiproudnost má v případě Jiřího George Kukly pevný základ v desetiletích usilovného studia sprašových hornin a podmořských sedimentů po celém světě. Tím Kukla pomohl pochopit, jak fungují přírodní klimatické cykly a také veřejně varoval, že změna klimatu by mohla mít vliv na lidstvo. I když ne ve smyslu, jak „většina“ vědců dnes tvrdí.

Jiří George Kukla v podstatě říkal, že je planeta na prahu doby ledové a pokud se teď otepluje, lze to přirovnat k návalu letního horka těsně před deštěm a krupobitím, které přináší ochlazení. Geologické hodiny ale tikají pomalu a nástup doby ledové je v řádu desítek tisíc let. Dnešní teploty, obsah CO2 nebo hladiny moří nejsou ani výjimečné, ani alarmující. Planetární minulost je bohatá na mnohem extrémnější hodnoty, aniž by to znamenalo katastrofu. Vliv člověka na planetární klima je nepodstatný a zbytečně se nafukuje.

Jiří George Kukla horečně neprogramoval klimatické modely, nýbrž cestoval po světě a usilovně pracoval. Porovnávaje rozsáhlé klimatické záznamy na souši i na moři ukázal, že ledové doby byly v posledních několika milionech let mnohem častější, než se myslelo. Zkoumaje usazeniny a sedimenty od Číny a východní Evropy až po Antarktidu a Chile pomohl objasnit roli sněhu, ledu, znečišťujících látek v ovzduší a dalších faktorů při ochlazování zemského klimatu. To vše dával do souvislosti s precesí zemské osy, která způsobuje odklánění či přiklánění rovníkových oblastí vůči slunci – s periodou odpovídající ledovým periodám.

Měli bychom se vrátit do práce. Tak tvrdé, jako bychom se potýkali s lesním požárem,“ řekl ve smutečním prohlášení na webu LDEO jeho kolega, klimatolog Jerry McManus. „Byl odvážnější, než většina a líbilo se mu míchat stojaté vody.

Jiří George Kukla si svou prací získal velkou mezinárodní prestiž a uznání. Takovou, že i největší fanatici globálního oteplování o něm raději mlčí. Ovlivnil pohled amerických vlád na klimatickou změnu, hlásanou nositelem Nobelovy ceny a technickým zoufalcem Albertem Gorem, se kterým vedl debatu před politiky. Výsledek je pozoruhodný. USA dodnes nepodepsaly Kjótský protokol. A země jako Velká Británie, Austrálie, Německo apod. ho neplní, aby si nepodkopaly průmysl.

Zůstává otázka, proti jakému proudu Jiří George Kukla vlastně šel. Ukazuje se, že hlavně proti proudu politiků a jim oddaných korporátních manažerů. Jenže jejich válečné tažení proti lidstvu, které má způsobovat globální oteplování, podporuje sotva každý dvacátý normální člověk. Jiří George Kukla a jeho výjimečné dílo může být pro každého zdrojem poučení o tom, jak myslet, co dělat a v co věřit. Dlouhodobé nemastné a neslané přešlapování českého stavebnictví je možná způsobeno hlavně tím, že mnozí dodavatelé řeší globální oteplování, zatímco jejich zákazníci své vlastní potřeby.

Čest skvělé památce Jiřího George Kukly!


Poprvé publikováno v červnu 2013

Jiří Hejhálek

publikováno: 16.06.2014